Krampus je Alpská rohatá antropomorfní figura, která v rakouském a jihoněmeckém folklóru odpovídá českému čertovi, průvodci sv. Mikuláše. Postava Krampuse se objevuje v období adventních svátků, obvykle v doprovodu sv. Mikuláše. Mikuláš děti odměňuje dárky, zatím co Krampus má za úkol potrestat zlobivé děti. Krampus zlobivé děti sní a před vánoci se přemění zpět v normální lidskou bytost a nic si nepamatuje. Jedná se o tradice, která vznikla v Alpách odkud se postupně rozšířila do celého Rakouska a Německa. V dřívějších křesťanských dobách byla tato tradice zakázána papežem pod hrozbou trestu smrti . Jméno Krampus vzniklo z rakouského KRAMPAS - něco neživého.
 
V mnoha městech v Rakousku, Německu a Itálii jsou pořádány takzvané Krampuslaufy/běhy,  kde se předvádí skupiny čertů. Řinčení zvonů, běsnivý rej a hrůzu nahánějící podivné postavy v kožešinových oblecích. Lidi tato tradice táhne. Taková je nálada, když do vesnice či města dorazí krampusové. Svátek Krampusů je 5. prosince , ale po vesničkách a městech chodí většinou od začátku listopadu až do 2 týdne v lednu. Hlasité zvonění kravských zvonů mělo zahánět zlé lidi. Krampusové masky jsou dřevěné s pravými zvířecími rohy. Do masek se zasazují skleněné oči s led podsvícením. Váha masek je kolem 5 kg a cena masek se pohybuje v řádu několika set EURO. Každá z masek je originál a i umělecké dílo řezbáře. V alpských oblastech se některé masky dědí i po několik generací.
Každá skupina má svou hierarchii, interní pravidla. 
 
Kožichy jsou šity z pravé kůže  skotu, ovcí  nebo dlouhosrstých koz . Jako doplňky jsou použity kožešiny další kožešinové zvěře. Každý Krampus má kolem pasu připevněný zvon a měl by mít koňský nebo kravský ocas, taktéž se používají metličky. Váha kožichu včetně zvonů a dalších doplňku je kolem 15 - 35 kg.